Historie Medlova
Základní data:
Historická země – Morava, kraj – Jihomoravský, rozloha 10, 19 km2, nadm. výška - 192 m. Medlov leží v otevřené bezlesé krajině Dyjsko-svrateckého úvalu při levém břehu řeky Jihlavy, která se po opuštění sevřeného údolí pod Pravlovem dříve větvila do tří hlavních ramen. Dnes zůstalo v plném rozsahu zachováno jen rameno střední.
Vznik, jméno a statut:
1173 – ves, středověké falzum, první zmínky o Medlovu. 1203 - listina 
podepsaná Štěpánem z Medlova (†1235) - předka pánů z Pernštejna, kteří měli ve svém erbu zubří hlavu. Štěpán z Medlova byl významnou osobností Moravy na počátku 13. st. Byl velmožem a služebníkem markraběte Jindřicha Vladislava a Přemysla Otakara I., purkrabím na hradě Děvičkách, zakladatelem doubravnického kláštera a svědkem na několika listinách. Snad to byl on, kdo přenesl těžiště rodového majetku z Jižní Moravy na svahy Vysočiny. Syn Vojtěch Adalbertus de Medlov užíval přídomku „z Pernštejna“ – přídomek „z Medlova“ ve 14. století mizí.
Medlov od roku 1173 několikrát mění tvar názvu (název „Medlov“ v několika podobách – např. Medlaw, Mödlau, Medlov, …) i statut (ves, městečko, …), a to až do 10. 10. 2006, kdy se stal Medlov „městysem“.
Medlov byl tvořen několika díly, které během let měnily své majitele. Jednotlivé díly Medlova tvořily –
- kostel sv. Bartoloměje a fara – kostel původně románský.
Jádro nynějšího kostela gotické z konce 13. století. Fara – z roku 1235. - svobodný dvůr a tvrz - dvůr – v držení Jiřího Leskauera (do jeho smrti - roku 1639), poté několik majitelů, až ho v roce 1798 koupil Karel Hirsch. Tvrz – patrně raně středověkého původu, doložena roku 1358. Další zmínky z let 1364, 1392, 1417, naposledy v roce 1447. Stávala snad na místě domu č. p. 8.
- svobodný mlýn – mezi první majitele patřil Karel Kašpar Thun, který jej vlastnil v letech 1647 – 1654. Poté jej vlastnilo několik majitelů, včetně řádu jezuitů. Před první světovou válkou byl mlýn ve vlastnictví rodiny Vejmělkových. V této době se sem sjíždělo mnoho různých umělců. Mezi poslední majitele patřil Karel Pecl, který zemřel v průběhu II. světové války. Nyní je mlýn ve vlastnictví pana E. Pachra. K mlýnu patřilo i několik stavení, včetně hostince. Nedílnou součástí byl splav, který byl při povodních v roce 1951 úplně zničen, a který nebyl dodnes opraven. K medlovskému splavu jezdil na svém koni i náš první prezident – T. G. Masaryk, který měl na zámku v Židlochovicích své letní sídlo.
Události (i z kulturního života) v datech:
| Počet obyvatel: | Počet domů: |
|---|---|
| 1771 – 631 | 1673 - 73 |
| 1790 – 635 | 1750 – 72 (dominikální katastr) |
| 1834 - 684 | 1768 – 79 (rustikální katastr) |
| 1900 – 780 | 1790 - 100 |
| 1921 – 783 | 1834 – 116 |
| 1930 – 744 (Medlovský mlýn – 29) | 1869 - 133 |
| 1950 – 602 | 1921 - 161 |
| 1970 – 588 | 1930 – 168 (Medlovský Mlýn - 7) |
| 1991 – 626 | 1950 - 146 |
| 2006 – 610 | 1991 – 167 |
| 2006 – 221 |
Rok 1173 – nejdůležitější datum - počátek existence Medlova. V roce 1203 – první písemná zmínka o Medlovu na listině od Štěpána z Medlova. V roce 1235 byl založen farní kostel a fara. Roku 1582 se Fridrich ze Žerotína zřekl svých mýt v Medlově a v Ivani a peněz za stavbu uherské pevnosti Nové Zámky za to, že mu Moravští stavové přenechají mýto u Měnína.
Rok 1601 – datace vesnické pečeti, jejíž znamení bylo potom znakem městečka. Výroční trhy bývaly 2. července, 21. září a 27. prosince. (Karel VI udělil městečku výroční trh, Marie Terezie udělila městečku 2. výroční trh.). V roce 1645 postihl Medlov mor – 87 obětí. V roce 1698 byl postaven sloup Nejsvětější Trojice na návsi.
V roce 1749 vyhořel kostel, fara a 43 domů. Roku 1784 vyhořelo celé městečko i s farou. Od roku 1821 je hřbitov otevřen za Medlovem směrem na Hrušovany. (Do roku 1821 se nacházel kolem kostela.) V roce 1831 postihla Medlov cholera. Počet obětí není znám.
Medlov byl český do 30-tileté války. Poté se přistěhovali Němci a česká menšina zanikla. V roce 1848 se v Medlově narodil Msgr. Cyril Riedl, farář u sv. Jakuba v Brně. V roce 1930 zde žilo 25 Čechů ze 709 obyvatel. V noci 10. října 1938 byl Medlov obsazen německými vojsky a osvobozen byl 17. dubna 1945. Jakub Kryčer a farář Richter chtěli založit českou školu, ale farář Richter mohl učit pouze soukromě. Jesle byly otevřeny v roce 1946 v domě č. p. 8 (dnes dům manželů Ševčíkových) jako jedny z prvních v našem kraji – pro 25 dětí. Dne 1. února 1946 byla otevřena mateřská školka v budově č. p. 170. První písemné zmínky o škole v Medlově jsou ve farních materiálech již z roku 1672. Budova školy byla nízká, a to až do roku 1875, kdy bylo přistaveno jedno poschodí se dvěma třídami. Od této doby škola zůstává jednopatrová a po dobu menších i větších oprav se vyučovalo v místní sokolovně (dnes hostinec u Zpěváčků). I dnes, tak jako v dávné minulosti, zůstává škola dominantou Medlova.
Dne 15. května 1946 byli v Loděnicích předány dekrety domů a polí. Dne 6.
června 1946 následoval poslední odsun Němců. V tomto roce noví čeští osadníci zasadili „ Masarykovu lípu svobody“ u školy a uložili pod ní dokumenty. Toho roku byla zbourána hospoda, která stála na návsi (důvodem bylo nevhodné místo). Dne 19. března 1947 přišla povodeň a hladina vody byla tak vysoká, že se kry nakupily k mostům a voda sahala až k domu č. p. 35. Mosty a lávky, které vzala voda, budovali vojáci. Dne 28. října 1948 byl otevřen nově postavený Kulturní dům, který stojí dodnes. V roce 1951 přišla opět povodeň, která podemlela splav a úplně jej zničila. Dodnes není splav opraven.V roce 1959 byla v obci provedena dešťová kanalizace. V letech 1965 – 1966 byly v obci vysázeny lípy a hloh. V roce 1971 byly postaveny opěrné kamenné zdi u kostela a ke Smolínu. V říjnu roku 1972 bylo položeno 350 m nové silnice na „malém“ Medlově.
Dne 26. října 1973 proběhly oslavy 800 let Medlova. V tomto roce byla také otevřena samoobsluha, která byla postavena svépomocí občanů. Během dvou let byly dodělány chodníky a vysázeno 800 růží před domy. V roce 1974 byla zbudována silnice k ovčínu ( na jehož místě dnes stojí dům manželů Smejkalových). V roce 1977 byl zbourán původní železný most do Malešovic z roku 1935, na jehož stavbě pracoval i místní občan pan Pfosser. Nový most byl postaven československou armádou (1968). Dne 22. ledna 1983 byla slavnostně otevřena mateřská škola v Medlově, která byla vybudována svépomocí občanů. Další povodeň přišla v roce 1985 a voda dosahovala až k soše sv. Jana Nepomuckého. Kulturní dům se začal opravovat v roce 1992 a otevřel se v roce 1994.
V květnu 1995 byla otevřena nová silnice i dálnice do Mikulova a tím most přes tuto dálnici nad Medlovem. 15. června 1995 brněnský biskup Vojtěch Cikrle vysvětil obětní stůl v kostele. V tomto roce byla také započata generální oprava tohoto kostela - sv. Bartoloměje. Při opravách došlo i k historickým nálezům, z nichž nejvýznamnějším je heraldický náhrobní kámen, který je v kostele umístěn. V roce 1997 byla provedena plynofikace obce a před obecním úřadem byla umístěna telefonní budka. V tomto roce postihla celou jižní Moravu povodeň (naštěstí Medlov tolik nezasáhla), a tak v obci proběhla sbírka pro občany žijící v okolí nejvíce rozvodněné řeky Moravy. Dne 11. listopadu 2000 byl po rozsáhlé rekonstrukci znovu vykropen (vysvěcen) kostel brněnským biskupem – Vojtěchem Cikrlem. V roce 2009 byl zhotoven nový veřejný vodovod, v roce 2010 byla zbudována lokalita "Stará váha" pro výstavbu nových rodinných domů.
V roce 1999 bylo okolí řeky Jihlavy vyhlášeno přírodním parkem Niva Jihlavy. Téhož roku byly skáceny lípy u kostela a Medlov navštívili starousedlíci. Od roku 2001 se začala nová tradice – rozsvěcení Vánočního stromu. Bylo také vybudováno nové „horní“ hřiště, které využívají nohejbalisté pro své zápasy i děti ze ZŠ Medlov. V lednu 2003 se konala první Tříkrálová sbírka a od této doby se koná pravidelně každý rok. V tomto roce byl také znovu opraven KD a vybaven kuchyní tak, aby mohl být využíván na různé společenské akce (hody, narozeninové oslavy, svatby, apod.) a také byla obnovena činnost TJ Sokol. 27. 9. 2003 – se konal Branný závod u příležitosti výročí 830 let obce Medlova. V roce 2004 bylo před KD vybudováno nové dětské hřiště. Místní ženy také obnovily tradici „babských hodů“, které se poprvé konaly dne 16. 10. 2004. V roce 2006 byly také započaty práce na opravě sochy „sv. Floriána“. V útrobách kamene, na kterém socha stojí, byly nalezeny staré mince z 19. století. V říjnu roku 2006 byl na žádost obci vrácen statut „městys“. Dekret byl udělen dne 10. 10. 2006. V roce 2008 byla obnovena tradice Masopustu.
Co je vlastně „městys“?:
Městys nebo také městečko je historický typ obcí stojících mezi městem a vsí, kterým bylo uděleno právo pořádat výroční a dobytčí trhy (tím se městyse lišily od vsí). Městyse musely mít městský charakter a musely plnit roli spádového městečka pro okolní vesnice. Status městyse nebo městečka uděloval od 13. století panovník. Po vzniku ČSR v roce 1918 udělovala status ministerská rada na základě detailní žádosti obce. Podle „Statistického lexikonu v Republice československé“ bylo v roce 1930 na území ČSR 503 městysů. Od 1. července 2006 uděluje status městyse předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na návrh obce po vyjádření vlády.